»Zdařilá perestrojka« v bývalém SSSR, znamenající nejen jeho rozpad, ale i tehdejší světové socialistické soustavy, předznamenala nové uspořádání světa s dominantní a rozhodující rolí USA. Politika Borise Jelcina, prvního prezidenta Ruské federace, byla pro budoucí zájmy USA více než příznivá a v konečném důsledku vyvolala v roce 1998 ekonomickou krizi a kolaps ruské měny, rublu.
V České republice díky odsunu sovětských vojsk v roce 1990, které je slavnostně připisováno M. Kocábovi, pokračovala mírová euforie popřevratového období a nekončící obdiv k Západu. Ta umožňovala prezidentu naší země a miláčkovi značné části národa Václavu Havlovi prezentovat jeho vize snílka vidění nové společnosti a relaxovat na koloběžce v prostorách Pražského hradu.
Časy se mění, nejen v podání Marty Kubišové.
Zvolení Miloše Zemana prezidentem republiky znamenalo pokračující odklon v zahraniční politice našeho státu, který byl započat jeho předchůdcem Václavem Klausem. Změnu kurzu respektující vývoj v Rusku a Číně. Států, které se staly nejen alternativou USA, ale i novými, dalšími světovými hegemony.
Miloš Zeman ve svém prezidentském úřadu z pohledu rozdělení současného světa pouze důsledně respektoval a respektuje zájmy České země v zahraničí a je zbytečné jej »nálepkovat přívlastky« podobného typu jako »proruský«. Právě jeho vyváženost v prosazování zahraniční politiky je příčinou každodenních výpadů »pražské kavárny« a médií v čele s veřejnoprávní televizí proti jeho osobě.
Veřejnost na rozdíl od pravdoláskařů kladně vnímala jeho květnovou účast v Rusku na oslavě 70. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce. Zeman není Havel. Z tohoto pohledu zbytečný mediální povyk způsobila loňská návštěva čínského prezidenta v ČR, kterému se dostalo stejného přijetí, jako tomu bylo ve Velké Británii či USA.
Nezodpovězenou otázkou zůstává, jak bude mediálně prezentována dubnová návštěva Miloše Zemana v USA, kam přijíždí na pozvání nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého favorizoval v prezidentských volbách.
Historický pohled nejen na prezidenty státu mívá mnohdy hořkou příchuť. Jméno Michala Kocába bude zpětně spojeno pouze s oblastí hudby.
Busta Václava Havla v americkém Kongresu s největší pravděpodobností zůstane i nadále. Jako symbol poděkování USA za jeho pomoc v demontáži Československé socialistické republiky.
A Miloš Zeman?