Rozhovor Haló novin s profesorem ústavního práva a státovědy Václavem Pavlíčkem k současné ústavní krizi

11. 5. 2017

Pane profesore, jak vnímáte současnou hektickou politickou situaci v ČR?

Domnívám se, že se v tom promítá řada vlivů. Je tu asi třeba odlišovat politické aspekty a ústavně právní aspekty. Z hlediska chování ústavních činitelů se klade důraz především na politické aspekty a já se domnívám, že je to pohled dost tristní. Vezmeme-li v úvahu vleklé polemiky v průběhu posledních měsíců, kdy se nejprve konstatovalo, že hospodářské výsledky jsou výborné v porovnání nejen s minulostí, ale i s jinými státy EU, zároveň tady narůstala snaha to nějakým způsobem relativizovat, snížit ten význam. Důvod je jednoduchý – většinou to totiž vedlo také k úpadku vlivů stran, které patřily k pravici, zejména TOP 09. Její preference výrazně klesaly, a vcelku pravicová opozice neměla příliš velké šance v politice. Začaly se objevovat různé aféry a vedle evergreenu, tj. útoků na prezidenta republiky Miloše Zemana, se to zřejmě s ohledem na stoupající popularitu vicepremiéra, ministra financí Andreje Babiše, promítalo i do této oblasti, ačkoli bylo na první pohled zřejmé, že jde o věci ještě z doby, než s ním ČSSD uzavírala koalici.

Ale abych se vrátil k samotné záležitosti – nejdříve jsme se dozvěděli překvapivě na tiskové konferenci, že předseda vlády Bohuslav Sobotka podá demisi celé vlády, a zdůvodňoval to tím, že jinak by byl ministr financí Andrej Babiš, kterého se chtěl zbavit, považován za mučedníka. Jestli je argument k pádu vlády to, že by se mohl stát jeden z členů vlády v očích veřejnosti mučedníkem, že by tedy nabýval autority, nesvědčí podle mě o vysoké úrovni politického myšlení premiéra.

Prezident republiky zareagoval tak, že případnou demisi bude brát pouze jako demisi premiéra…

Ano, proti překvapivému tahu premiéra Sobotky vystoupil prezident Miloš Zeman s naprosto překvapivým tvrzením, že to považuje za demisi předsedy vlády. K tomu snad je ještě třeba říct, že premiér Sobotka demisi neprojednal ani na koaliční úrovni, ani ve vedení sociální demokracie. Ačkoli sám nedlouho předtím vysvětloval, proč neodvolá ministra kultury Daniela Hermana – protože mu v tom brání koaliční smlouva. Z tohoto hlediska vlastně povýšil význam koaliční smlouvy nad své ústavní pravomoci, ale je víceméně jeho záležitost, co považuje za prioritní. To, že s nikým své kroky neprojednal, je jeho ústavní právo, ale z hlediska jeho předchozích tvrzení to bylo podivuhodné. Koaliční smlouva přece padla ve chvíli, kdy v úterý premiér hovořil o podání demise vlády. Všechna pravidla tím byla porušena, i to, na co se sám odvolával. Následoval protitah prezidenta Zemana proti tomuto postupu. Z hlediska ústavního to nepochybně bylo v rozporu s řadou předchozích praxí. Opakovaně jsem poukazoval na znění Ústavy – prezident republiky si sice vybírá předsedu vlády, ale odpovědnost za výběr členů vlády má premiér. To vyplývá ze všech ustanovení. Teprve při třetím pokusu o sestavení vlády nastupuje předseda sněmovny…

To byl tedy prezidentův protitah, a pak pokračovaly nepředvídatelné kroky. Prezident republiky to řekl při přijetí předsedy vlády, který prohlásil, že nepřišel podat demisi, ale přišel se poradit. Přišel se ovšem poradit až poté, co prohlásil, že podává demisi celé vlády. To je přece nelogické. Logické bylo přijít se poradit ještě předtím.

A jak se díváte na reakci prezidenta ve čtvrtek, který od počátku dělal, že čeká demisi vlády, ačkoli už samozřejmě věděl, že ji premiér nepřinese?

Prezident řekl, že tu informaci dostal až ráno, že premiér demisi nepřinese. Zpochybňovaly se ty kroky, ale to, že je to ústavní právo premiéra z hlediska Ústavy, je nepochybné. Že to však bylo v rozporu s předchozím prohlášením samotného premiéra, že nechce porušovat koaliční smlouvu, na to se pak jakoby zapomnělo.

Prezident už má od konce minulého týdne návrh na odvolání ministra financí Babiše. Miloš Zeman však hraje na zdržovanou…

Já jsem od počátku tvrdil, že jestli je ministr financí tak významný orgán, jaký nepochybně je, a předseda vlády řekl, že ponechá na koaliční ANO, kdo bude novým ministrem, ale žádný návrh zatím nemá, je to asi politicky neodpovědné. Prezident republiky tak nemá k dispozici rovnocennou náhradu.

Takže dáváte spíš za pravdu Hradu? Premiér určil k odvolání 9. květen, ale Hrad tvrdí, že termín v žádosti o odvolání být nemá. Panu prezidentovi jde však asi hlavně o to, že premiér s návrhem člověka, který by měl Andreje Babiše ve funkci ministra nahradit, nepřišel.

Nemůžu říct, že bych stoprocentně souhlasil s tvrzením Hradu, pokud jde o zmíněný postup. Jsem ovšem přesvědčený o tom, že prezident republiky v takovém případě musí mít dostatek času k tomu, aby věděl, jaké budou následující tahy.

Prezident už řekl, že odvolá Babiše až poté, co bude vypovězena koaliční smlouva, protože jde o její porušení. Zaštiťuje se vyjádřením premiéra z minulosti, kdy se diskutovalo o odvolání ministra kultury Daniela Hermana, jak už jsme zmínili.

Já jsem se několikrát vyjadřoval k tomu, že koaliční smlouva přirozeně váže jenom subjekty, které ji uzavírají, že nemůže vázat jakéhokoliv ústavního činitele. A je také jedno, zda je uzavřena koaliční smlouva nebo ne, tedy jestli vláda vládne na základě koaliční smlouvy. Ale nepochybně musí být jasné další kroky. Předseda vlády zřejmě vůbec nediskutoval s představiteli hnutí ANO, koho navrhne, koaliční schůzka se má konat teprve dnes. To, že tam je nějaké datum, přece není pro prezidenta vůbec závazné, ale zároveň to neznamená, že by to mohlo premiérův návrh zneplatnit. Takže o tom to není. Jinak aby měl prezident možnost si promyslet takové kroky, místo toho, aby stát šel v této neurologické otázce do neznáma, je na něm ozvat se, aby se nečinily neuvážené kroky.

Prezident Zeman včera řekl, že neodvolá ministra Babiše, premiér na tom asi bude trvat. Jak taková vláda může fungovat, koaliční strany tvrdí, že mohou dovládnout do řádných voleb, ale jaké to může být vládnutí v takové averzi? A opozice žádá předčasné volby.

Myslím si, že jestli mají být předčasné volby v září nebo v červnu, je třeba připomenout si ustanovení Ústavy, že poslední tři měsíce před koncem volebního období nemůže dojít k rozpuštění sněmovny. K tomu datu se blížíme.

Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip řekl, že ještě na řádné květnové schůzi sněmovny by do 19. května byl čas, aby sněmovna přijala ústavní usnesení o svém rozpuštění. Pak by volby mohly být ještě do konce června.

To jistě. Ale nějaké lhůty tu jsou. Oni jsou přesvědčeni, že když nebude vláda poražena ve sněmovně, může dovládnout. Pokud by byla poražena, je to něco jiného.

Člověk si musí položit otázku: co všechno za tím vším vlastně je?

Když to vezmeme z širšího hlediska – kdo v poslední době začal mizet z politického života? Jsou to v sociální demokracii ti, kteří se zasazovali aspoň o zdanění církevních restitucí. Byli to třeba předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc, dnes už bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola. Pro se vyslovoval Andrej Babiš i prezident republiky. A je pozoruhodné, že proti těm, kteří tuto aktivitu také z hlediska plnění daňových povinností projevili, se to negativně obrátilo. To by nemělo ujít naší pozornosti stejně, jako když jde o tzv. kauzu korunových dluhopisů. Ale kdo to prosadil? A z jakých důvodů? V čí prospěch to prosadil? Zajímají se o to média? Pokud na to někdo poukáže, zůstává to bez ohlasu. To je v politické oblasti podstatné. Pokud jde o ústavně právní aspekty, Ústava neříká, že prezident musí přijmout demisi neprodleně, je řečeno jen to, že prezident demisi přijme.

Pane profesore, kdo z toho všeho současného zmatku a vládní krize bude mít největší užitek? Kdo nejvíc vydělá na tom, co se nyní děje na politické scéně v ČR?

Určitě na tom prodělá politická kultura. Kdo na tom vydělá, nejsem schopen nyní říct, když jsou nyní další kroky nepředvídatelné. Sotva můžeme říct, které subjekty na tom vydělají. Ještě poznámku k tomu, jak je v politice paměť velmi krátká. Také jsem si přečetl, že třeba ČSSD bude zvažovat podporu Zemana při prezidentských volbách. Ale jak postupoval kandidát ČSSD Jiří Dientsbier před druhým kolem minulých prezidentských voleb? Kdo chtěl podpořit představitele české aristokracie Karla Schwarzenberga (TOP 09) vzdor všem předvolebním slibům, které ČSSD dala? To má přece daleko od politické kultury. A to, že se soustředí jen na prezidenta, mi vadí a myslím si, že by se měli lidé, kteří chtějí objektivně situaci posuzovat, k tomu tak také stavět.

 

Autor: 
Marie KUDRNOVSKÁ
Zdroj: 
Haló noviny 10.5.2017